Rok uběhl jak voda a je tady opět září a s ním i další ročník CB závodu Podzimní éter 33 (Teda už je listopad – ale dnes jsem teprve článek dopsal).
Měl jsem trochu obavy, jestli se tenhle ročník vůbec bude konat, jelikož v průběhu roku se moc přihlášek do závodu neobjevilo. A tak jsem stále doufal.
Závod je až v třetí čtvrtině roku, to je dost pozdě na nějaké plánování. Nikdo neví, co bude a tím pádem předpokládám, že přihlášky se budou kupit až někdy koncem srpna a začátkem září. To je můj odhad jak už jsem psal. Můj odhad byl dobrý, přihlášky se začali kupit a to hlavně poslední týden před závodem.
Chci jen podotknout, že nastala změna v propozicích ohledně konce doby, kdy končí příjem přihlášek do závodu. Více ZDE.
Jako úvod by to stačilo a vrhneme se na přípravu, odjezd a průběh závodu. Jeden problém byl hned na začátku a to kdo se mnou vůbec pojede. S dost velkým předstihem jsem rozeslal SMS případným kandidátům, kteří by se mohli zúčastnit expedice. Nikdo však nemohl, jeden měl to a druhý zase toto. Prostě nezájem. Proto jsem byl rozhodnut zapomenout na Mikulčin vrch, který je pro takovou soutěž ideální a jako jedináček zdolám opět Lysou horu jako už několikrát v minulosti. Jenomže pak se ozval Franta Hokej, jak to bude s tou expedicí. Napřed jsem koukal, cože s jakou expedici? Pak mne trklo, že někdy v průběhu roku jsem mu dál nabídku, zda by nechtěl jet na expedici. Tenkrát uvažoval a vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a skutečnosti že skoro tři roky na žádné expedici nebyl, jsem nedoufal. Bylo tu ještě jedno minus a to Frantova žena, která si ho hýčká a jen tak ho nikde nepustí. Proto bylo překvapení, že se nabídl, jet se mnou. Váhání nebylo dlouhé, i když pochybnosti tam byly, ale to tady nebudu rozebírat. Ještě jsme rozhodili sítě, zda by někdo nechtěl jet, ale marně.
V pátek se všechno potřebné vybavení nachystalo do auta, aby se mohlo v poklidu ráno vyrazit. V sobotu ráno 6:30 se vyjelo. Na cestě ještě zastavujeme na Trojáku, abychom pozdravili Vsetínsko zlínské kotlíkáře z Frantovi mobilky. Potom už jen zbývalo pokračovat směr Mikulčin vrch.
Kolem půl desáté se dorazilo na místo. Všude byl klid všechno zavřené a tak se dáváme do vybalování a stavění antén.
Po desáté hodině, jdu zkontrolovat, zda už je otevřená hospoda a tím pádem si i vyzvednout klíče od chaty. Už se tam něco dělo. Opět jiní lidé co zpravují středisko, ale problém s mini nebyl. Klíče mi dali a tak pokračujeme ve vybalování a stavění. Po necelé hodině bylo vše hotovo a tak scanujeme pásmo, zda už někdo nevysílá. Éter byl dost čistý a ukázalo se to i na prvních spojeních. První spojení se soutěžními expedicemi bylo už něco kolem poledne a tak to pokračovalo po čas celého vysílání. Každou hodinu se rozdávaly prémiové spojení s expedicemi.
Mikrofon si vzal do ruky Franta a už mne k němu skoro nepustil (díky Franto – můj obdiv).
Taktéž uvažuji oddělit v konečném hodnocení hlavního závodu slovenskou stranu a tím je víc motivovat. Muselo by se však přihlásit nejméně 5 soutěžících. V kategorii ze Slovenska tedy min 5 Expedic.
Jedno mne mrzí, že lidé, pro které jsem hlavně tuto soutěž tvořil, se moc nezapojují. Jsou to kamarádi na domácích QTH. Nechci říct, že by nepodporovali soutěžní expedice, to né.
Při tom stačí zaznačit volačku, čas, lokátor s lidmi, co od soboty 6:00 do neděle 15:00 hodin potkám na pásmu. Nebo se s nimi budu bavit. Žádné násilí žádné stresy či neúnavné vyvolávání. Prostě normální komunikace s tím rozdílem že spojení zapíšu a výsledek odešlu organizátorům. Samozřejmě musí předcházet registrace do „Lovím 33“. Co Vy na to
Po půlnoci šel Franta spát a já ještě chvíli vysílal.
Chtěl bych vyzvednout výkon Joža Železno a jeho nevyčerpatelný zájem o kontrolní body. Chudák, těch cíbíčkářů v jeho okolí asi moc není a tak alespoň každou hodinu lítal k vysílačce a hledal nás, abychom mu přidělili nějaké ty body navíc. I když nebylo to vždy bez problémů. Děkujeme za podporu, Jožo.
V jednu hodinu byly rozdány poslední body a pak jsem taky ulehl. Franta, jak je jeho zvykem, vstal první a v pět začal opět vysílat. Měl mne také vzbudit, ale to se nekonalo. Asi chtěl mít klid a pohodu. V osm se probouzím i já. Než se vykodrcám z lůžka, chvíli to trvá, ale nakonec se mi to podaří a jdu podpořit Frantu. Franta jako samostatná jednotka moc mou pomoc nepotřebuje a tak po snídani a nutném kafi se pomalu dávám do balení. Je deset hodin a rozdáváme poslední kontrolní body.
Co se týká průběhu závodu, nemám žádné výtky a podle vašich reakcí vy asi také ne podle toho co mi chodilo na email a diskuze na webu kde do dnes není ani jeden řádek. Propozice budou doplněné a v některých bodech i opravené. Deníky byly u ostřílených expedic taky v pořádku, problém nastal hlavně u těch, co nepoužili Deník cl6, s jehož použitím se vyvarujete zbytečným chybám. Takže pokud nemáte portejblové PC nebo notebook tak si to alespoň doma přepište v CL6-ce. A právě i tohohle se bude týkat jedna ze změn v propozicích. Od příštího ročníku budeme přijímat jen deníky vytvořené v tomhle programu (více o CL6 čtete a stahujte zde). Samozřejmě pro určité bude platit výjimka (více zde-propozice).
Další věc je ta, že pokud najdeme nějakou chybu třeba ve volačce, která změnila QTH (přestěhování, a podobně) a tato změna není zavedena v deníku CL6 nebudeme vést žádné diskuze. Deník CL6 bude pro nás svatý a z něj budeme čerpat. Týká se to i dalších chyb. Po kontrole deníku nebude vedena žádná diskuze. Vyhrazujeme si na to právo. Všichni jste s ním souhlasili při registraci. Jednu novinku však zavedeme, a to pokud zjistíme nějaké chyby v přijatém deníku, odešleme ho zpět s možností opravy. Samozřejmě že bez nalezených chyb.
Včerejší stavba naší směrovky dopadla dobře a až tak jsem s tím nepočítal. Strach mi však nahánělo její spouštění. Ve dvou to přeci je tak trochu o náhodě.
Tohle monstrum je dost vratké a nikdo neví, kde to uhne, když to držíte na jednom kotvícím lanku. Hodně pomohla kotvící konzola s kloubem, na kterém je upevněn stožár a tak i spouštění dopadlo bez problémů. A tentokrát i bez jakéhokoliv ohnutí některého z dílů antény, což se stávalo pravidelně, co jsme jezdili jako Expedice Morava. Pak už to byla pohoda. Já složil anténu a všechny práce co byly třeba dělat venku a Franta sbalil vše vevnitř. Poslední kontrola zda jsme něco nezapomněli, vyřízení formalit u správce a můžeme jet domů. Po cestě navštěvujeme mou rodinu v Bánově a v Luhačovicích zastavujeme na kyselku, kterou Franta rád popíjí. Už si nepamatuji, kolik toho bral. Asi 4 pet láhve. Potom cesta pokračovala až k nám do Frýdku Místku.
Tentokrát jsme nevyužili celou dobu 33 hodin vysílání, ale když to sečtu tak i s cestou jsme byli 33 hodin mimo domov. Příště se budeme snažit využít celou dobu vysílání.
Co dodat na závěr?
-Expedice byla vydařená.
-Žádné nepředvídatelné události se tentokrát nestali.
-Počasí bylo vynikající.
-Éter byl slušně čistý.
-Počet soutěžních expedic byl uspokojivý.
-Gumáci asi ztratili gumy.
-Nic jsem doma nezapomněl.
-V hospodě jsem si nedal tentokrát nic ani čaj (na zahřátí) s rumem.
Chtěl bych ještě touto cestou pozvat všechny vítěze (tj. Tomáše mobil Roudnice, Exp. Tukan, Exp. Borůvka, Exp. Čučoriedka, Exp. Braši a Mílu Kýje) na slavnostní vyhlášení, které se uskuteční 15. ledna ve Frýdku Místku na každoročním speciálním Scukáčku s volbou CB miss Ještěrka a CB missáka.
Rovněž bych chtěl taktéž pozvat a tím i doplnit plejádu mistrů, loňské vítěze (tj. opět Tomáše mobil Roudnice, Honzu Sulejovice, Zástupce Expedice Matador a bohužel Petra Opatov Praha už nemohu pozvat ), aby si také přijeli pro své ocenění. Já vím je to trochu z ruky, ale zkuste popřemýšlet. Pokud tohle nevyjde odehrálo by se vše na Holickém setkání v srpnu 2010.
A tohle je už fakt vše,
Díky za pozornost MateS FM